Po 8 letech zpět na místo činu

Sice už jen ve dvou a s vyhlídkou odpočinkového režimu, ale i tak se těšíme jako malí.

Vracíme se s Davidem na Bali!
V plánu máme pobýt i na Gili ostrovech, tentokrát s Adélou, Honzou a jejich Žofkou.

Milionari

***
S kreditkou v ruce se blizime k bankomatu.
"Tak kolik vyberem? Dva miliony?"
"Radsi dva a pul, at nam to vydrzi aspon tyden."
"Tak jo. Snad tady nebude to hloupy omezeni jednoho a pul melounu na jeden vyber..."
Bankomat cvaka a po chvili vychrli proud stotisicovek. Po tvarich se nam rozhosti lisacky usmev...
***

Tak takhle nejak to tady vypada na prvni pohled. Ovsem uz na druhy, kdy si clovek uvedomi, ze jeden tisic rupii jsou necely dve koruny, cloveka pocit velikasstvi opusti. Ale na treti, kdyz zjisti mistni ceny, se to zase vylepsi ;)
Dnes naposledy se muzeme citit jako nefalsovani milionari. Hrubym odhadem muzu rict, ze jsme tu ten mesic spokojene zili za nejakych 15000 CZK. Nijak jsme se nezinyrovali, ale ani zbytecne nerozhazovali. Takze celkem pohodicka ;)

Timto se loucime se zemi, kde jsou lide usmevavi, kde neni potreba tepla voda, kde snih znaji jen z televize, kde kazdy kluk zna Barose, kde si mysli, ze Cesko je ostrov, kde vam kazdy ochotne poradi, i kdy netusi co po nem chcete, kde si v restauraci nemusite objednavat konkretni jidlo a piti, jelikoz stejne dostanete neco uplne jinyho, kde musite tvrde smlouvat, abyste dostali cenu "jen" dvojnasobnou oproti cene pro mistni, kde pod chodnikama tecou potucky, jez slouzi zaroven jako odpadni stoky, kde plaze pod vulkany jsou cerne, kde v mori existuje uplne jiny svet, kde kazde rano peclive zametaji sve hlinene dvorky bez travy, kde kazdy od 10ti let az do smrti jezdi na skutru, kde jako uplatek pro policii staci kosik manga, kde se v minibusech nevejdete na sedacku, kde se do dodavky pro sest lidi nacpe dvacet, kde kazdy pestuje ryzi a kde jablko je exoticke ovoce.

Tedy sbohem, slunecna Indonesie! Za vsechny se louci
David

PS: Po triceti hodinach stravenych v letadlech a na letistich dosedneme kratce po 20h v patek 3.10.

Kvileni Banshee

Dalsi vytrzeny list z deniku, tentokrat z naseho. Budiz to varovanim vsem, jez se v Indonesii nachazeji koncem ramadanu.

***
Slysime je bliz a bliz. Zatloukli jsme okna a utesnili skviry, ale nepomaha to. Jejich viti se nam zarezava do mozku jako vrtacka ve vysokych obratkach.

Zacalo to se setmenim. Zprvu jeden klidny hlas. Avsak pomalu, ale jiste nabyval na intenzite a nalehavosti. To se jeste dalo snest. Jenze pak se pridali dalsi. Jeden, druhy, treti...

Ted jsme na pokraji zhrouceni. Jejich falesne kvileni je nesnesitelne. Je to jako viti smecky vlku, jako smrtici kvileni banshee, jako na koncerte jodlujicich mutujicich country zpevaku, jez nemaji poneti o tom, co je ton ci harmonie.

Trva to uz celou noc. Obavam se, ze do rana nevydrzime. Jdu si uriznout usi, treba to pomuze...
D.
***

A ted seriozne:
Nechal jsem se zase trochu unest, ale to se fakt nedalo. Byl to posledni den Ramadanu, muslimskeho svatku, jez trva cely mesic. Normalne se parkrat denne z reproduktoru mesit linou chvalozpevy, ale netrvaj dyl, nez hodinu. Ale tentokrat si muslimove asi chteli naposledy uzit, tak "zpivali" od soumraku do usvitu. Jak jsem psal, jeden by jeste sel, ale kdyz se jich slilo dohromady vic, tak to bylo vazne nesnesitelny. Rano uz museli byt uplne v transu. Trvalo to celou noc, takze jsme se vubec nevyspali. K ranu jsem si rikal, ze vrazda neni az tak nemoralni, kdyz zachrani zdravy rozum... Jeste, ze posledni den ramadanu je jen jden!
Zdravi
David

Jungle & shopping

Prave se nachazime v Bandungu, asi 2-3 mil. meste ne moc daleko od Jakkarty. Mesto samo neni nic moc, klasicka Asie plna hlavne motorek, aut a smradu z nich.
Vcera jsme se ale vydali za mesto, nechali se vyvezt k dalsimu z mistnich sopecnych krateru a od nej se vydali smerem dolu, do dzungle, kde jsme tusili cajove plantaze. Samozrejme, ze jsme diky hrdosti a skudlivosti odmitli nabidku pruvodce a malou stezku dzungli hledali sami. To nam nejdrive zabralo slabou 1.5hod hledani, bloudeni, definitivniho zabloudeni a nasledneho navratu na puvodni misto. Potom uz jsme spravnou stezku trefili a po ni sesli opravdu paradni dzungli dolu, kde se vyloupl neopakovatelny pohled na uchvatne cajove plantaze. Tentokrat byli uneseni i kluci! :-)
Dnes nasledoval odpocinkovy den, ktery jsme cely stravili bohapustym plundrovanim mistnich obchodu - bud neskutecne levnych nebo s perfektnim oblecenim. Nasledujici foto zobrazuje opravdu jen nove veci, co jsme si tu nakoupili... Bacha, Jana má i boty :-)Ted ovsem nastal zasadni problem, budu si muset v Jakkarte koupit novy batoh, abych mela vsechny ty obecky, koraly, musle, exoticke skorapky a vsechny darky kam dat...

Zitra se vydavame jeste na chvili na pobrezi do rybarske vesnicky, kde asi nebude internet, tak vas priste pozdravime asi az z Jakkarty.
Dekujeme za prispevky a jsme radi, ze nejsme v Cechach, kde to se zdravotni a dopravni situaci asi vypada o poznani hure, nez tady :-O Jeste, ze jsme ted proti vsemu ockovani...
Ahoj Kaca

Bird market - jen pro otrle!

V Yogyakarte jsme se vydali na mistni Bird market.

Zpocatku to opravdu vypadalo, ze se jedna jen o trh se spoustou ptacku, od mini na vypousteni pri slavnostech, pres vystavni kousky kohoutu na zapasy az po nadherne papousky a vsemozne ptaky, ktere je treba mozne naucit i mluvit.

Jenze jak se nas chytl mistni pruvodce (coz je v Jogje uplne bezna praxe, pokazde se nas nejakej chytne, jen co vytahneme paty z hotelu), tak nas zavedl do zajimavejich casti trziste, kde uz zdaleka nebyli jen ptaci a spis se to tu zmenilo na cinskou tradicni apoteku...

Nasleduji recepty:

Netopyr, spis mozna kalon (obrovsky, prekrasny!!!) - 1 ks se zbavi hlavicky a krev se vypije zrejme pro celkove povzbuzeni organismu

Jesterky - 4 ks srdicek pomuze od ekzemu

Kralicci - blizsi pouziti nevim a nechci vedet...

Pejsci a kocicky - kapitola sama pro sebe (blizsi pouziti viz kralicci) - kocka je zvire skoro posvatne a povazovane, vsude se jich promenaduje spousta a chovaji se doma - pes je nevim na co, ale urcite tu nehraje roli domaciho mazlicka. U domu je ma malo kdo a kdyz ano, neprala bych vam videt, v jakem jsou stavu... Takze u techhle kleci jsme se s holkama zasekly cca na pulhodinu a dopraly stenatkum mozna jedine hlazeni v zivote... :-(

Borobudur nebude!

Tak jsme prave svoji vlastni bezmeznou pitomosti prosvihli odjezd autobusu na Borobudur. A jelikoz mame koupene listky na vlak na dnesni vecer, uz se na nej nepodivame.
Nejvetsi (a vlastne skoro jedina) architektonicka zajimavost Indonesie nam tedy zustane navzdy utajena.
Velmi zabavne, 40 km od nas... Tak schvalne, jestli se sem jeste nekdo z nas dostane, aby chybu napravil.
K.

Bromo a dale

Ahoj vsem posilame tentokrat z Jogyakarty.
Davidovym marodenim jsme se oproti MaO zpozdili jen o 1 den, cimz jsme prisli o vtipne prihody ze sirneho dolu (posezeni si na policejni stanici, postani nad sirnym dolem, prvni slzy atd. - o tom se vam musi rozepsat sami). Zato jsme se s Janou pekne projely na kolech kolem Ubudu. Tedy, spise kola se ponosila na nasich zadech pri prochazce dzungli okolo Ubudu...

A po celodenni, dost ubijejici ceste autobusem jsme se dostali do Davidem zminovaneho prohnileho Probolinga pod Bromem. Ne, ze by to bylo opravdu tak hrozne, aby ho to opravnovalo k tak temnym projevum :-), ale moc prijemne misto to neni. Vsechny nastrahy mistnich nadhanecu jsme ale prohledli, penize tak usetrili a uz za tmy jsme se vsichni setkali na upati krateru, kde se tyci Bromo.

Tmy jsem vyuzila k tomu, abych se nepodivala do udoli a nechala se celou scenerii prekvapit az rano za svitani. Temhle vyhledum predchazel 1.5 hodinovy pesi vystup po budicku ve 3 hodiny!! v noci. Hlava se mi motala tak, ze jsem myslela, jestli nahodou nejsem zpatky na lodi... Ale vyplatilo se:

Sice jsme po tom namahavem osamocenem vystupu stanuli na betonove vyhlidkove plosine plne turistu, kteri se tam nechali vyvozit dzipama a chvilku nam trvalo, nez jsme se vzpamatovali a zdrhli na osamocene mistecko, kde jsme se mohli plne venovat foceni a foceni a foceni... ale nakonec jsme si to fakt uzili:

Ted se nachazime v Jogyakarte, ktere uz bohuzel kvuli Ramadanu a preplnenym spojum nebudeme moci prijit na chut. Byli jsme tu vlastne jen jeden den, kdy jsme byli bud tak strhani z nocniho presunu nebo tu je opravdu vedro k nevydrzeni, takze jsme ji ani moc neprosli. Dnes jsme se na chvili dostali do stareho mesta okolo kralovskeho palace. Tam to sice vypada zajimaveji, ale asi jsme cekali vic...

Kazdopadne, za chvilicku vyrazime na Borobudur, a od toho si take hodne slibujeme :-)
Jinak uz se nam zacina cesta povazlive kratit, ale snad jeste stihneme neco videt a zazit.
Kaca

Doprava aneb co se deje na silnici

Ten, kdo Asii zazil, vi, o cem ten "chaos" je...

Indoneska silnice tot zmet vozidel vseho druhu. Jezdi se skoro vsemi smery a krom autobusu, aut a motorek je zaplnena riksaky (mistni nazev becak), bemy (neco jako minibus s otevrenymi dvermi), bicykly, lidmi.
Na motorku se tu nacpe az pet lidi (v kombinaci s detmi), pocet CTYRI je bezny. Jede-li mensi pocet lidi, pak casto prevazi vodu, zeleninu, snopy ruznych trav, ovoce, obleceni, nabytek, proste vse, co si jen dokazete predstavit.
Do pidibema se vmackne lidi nad deset, da se sedet i v ulicce nebo s nohama couhajicima ven, v jednom dokonce dva mistni stali zezadu na zebricich...
Troubeni je nezbytna soucast provozu, neznamena "nezdrzuj a jed", ale "pozor, jedu, tak jed na stranu, budu predjizdet"!! Nekdy to vypada fakt desive, auta se predjizdi ze vsech stran, na semaforech stoji motorky v chumlech a vyrazeji jako roj, vyjimkou neni ani jizda v protismeru u kraje vozovky, kruhove objezdy se neobjizdeji (zbytecna zajizdka), proste se jede, kam je treba hned, s mnohymi povozy nehne ani cervena a proste jedou, benzin koupite v petkach u silnice (kdyz je benzina v nedohlednu), k jizde se pouzivaji "mnohe" casti tela, a tak dale a tak dale.

A snad nemusim ani zminovat, ze soucasti provozu jsou i zvirata - na nasich cestach jsme je potkali v ruznych neobvyklych situacich (viz fota)...

Na prvni pohled chaos, ovsem naprosto bezpecny, nikam nespechajici a nenadavajici, plny usmevu a "poradku", ktery jakozto evropani chapeme ztezi...

jana

Vytrzeny list z deniku

I pres durazna varovani v pruvodci jsme cestou na vulkan Bromo prestupovalit v mestecku na upati hor. V jednom hotylku, zastrceny pod posteli, jsme nasli vytrzeny list z cihosi deniku, jehoz prepis predkladam v dobre vire, ze snad pomuze i dalsim cestovatelum. Nastesti hned po jeho precteni jsme vypadli. I tak jsme meli na male...

***
Cekaji na nas. I presto, ze je nevidime, vime, ze tam jsou. Slysime jejich dech a stin v mesicnim svitu obcas dopadne na nase okna. Zatim se dovnitr neodvazili, ale pro jistotu jsme dvere zaklinili skrini. Snad vydrzi.

Uz pri prijezdu byli pripraveni a cekali. Vrhli se na nas jako hladova smecka. Sapali se po nas doufajice, ze si urvou alespon kousek. Prali se mezi sebou jen o neco brutalneji, nez s nami. Jen diky jejich vlastnim sporum jsme unikli. Bohuzel ne na dlouho. Schovali jsme se v jednom zapadlem pristresi, ale nasli nas.

Ted jsou venku a trpelive vyckavaji. Jsou jako upiri lacnici po nasi krvi, jako hyeny vyckavaji na svou korist, nebot vedi, ze nema kam uniknout. Zkousime nabrat trochu sil kratkym spankem, ale nedari se nam to. Ne, kdyz jsou venku.

Svita. Ta troska svetla nam dodava novou nadeji. Snad bychom mohli uniknout.

Je rozhodnuto. Zkusime prorazit se slunecni zari za zady. Snad jejich prhnila ocka na chvili oslepi, aby na tak dovolila utect.
Prosim, ponechte zde tuto zpravu i pro ostatni poutniky, snad jim pomuze. Drzte nam palce.

Za vsechny
Umwald

***
Ted zase ode mne:
Nyni jiz mirime z Probolinga do Jogyakarty, pryc od nadhanecu, pochybnych prodejcu a sejdiru. Nastesti, pokud jim clovek oplati stejnou minci, dokazi drzet slovo. Preci jen jim jde o vydelek, ze :)
Bromo bylo krasny, ale o tom se urcite srdcerivne rozepise nektera z nasich slecen ;)
Tak doma pekne jezte vytaminy, at nenastydnete!

Za vsechny
David

Postrehy

Jen ve zkratce...snad...behem naseho cestovani se setkavame s ruznymi zajimavymi lidmi a informacemi, tak jen par z nich...i pro vas:))

Ceska republika - ostrov velikosti Bali?
Otazka "odkud jste?" pada velice casto, jako ostatne na vsech cestach. Odpoved "z Cech" asociuje plno lidi k myslenkovemu pochodu "aha, to je ostrov, neco jako Bali, ze?" Plno lidi si predpokladam nedovede predstavit, ze nekde existuje jiny, nevodni svet:) Ale na druhou stranu, od spousty chlapu vzapeti slysime: Baros, Rosicky, Koller... :) Fotbal spojuje cely svet!

Smlouvani
Velke tema. Porad nam moc nejde. Jsme strasny mekkousi. Tak treba dneska. Slecna v obchode, kde jsme kupovali tricka, mela odzbrojujici usmev, normalne jsme padali smichy, tak jsme cenu usmlouvali jen zhruba o petinu nizsi. No hruza!!! Vsude operujeme tim, ze nas je pet, ze se jim to prece vyplati...smlouvani na trhu probiha nadhozenim ceny stankarem, nase nesouhlasne "to je moc" a jejich "ok, kolik mi chces dat?", nase podhodnocena cena a jejich smich a kyvani "to ne, to je malo"... Cena nakonec dopadne dobre pro nas, o trochu vic, nez si predstavujeme, ale rozhodne o minimalne pulku min, nez byla cena puvodni...
Nabozenstvi
Zatim nemame info z Javy, kam mirime zitra, ale zatim je vycet strohy: Bali je ostrov hinduisticky, vsude se nachazeji "temply" a sosky hinduistickych buzku, vsichni nepretrzite vyrabeji jakesi obetiny, predmety z listu a kvetu, do nichz zasadi vonnou tycinku (obcas pridaji i ryzi), ty pote polozi na cestu, pred obchod, zalozi za naraznik auta, oblozi jimi sosky, domaci motlitebny...odhaneji duchy a prinaseji stesti... Vypada to strasne krasne a vyrabeji je i behem smlouvani o cenach na trhu.
Lombok byl puvodne smichany hinduismus a islam, nyni je pul na pul - vychod Islam, zapad Hindu. Islamske vsi stavi a obnovuji mesity, zeny si hali vlasy, tvare. Obe pohlavi pak nosi saroong, latku omotanou kolem pasu. Zvuk kvileni z mesit nas provazel nekolika nocemi...

Java by mel byt mix, snad i misty krestanstvi. Uvidime...
Tradice a zajimavosti
Behem povidani u ryzoveho vina jsme se dozvedeli plno veci. Tak napr. chce-li si muz vzit zenu, musi rodicum nejprve slozit tucny obnos (cca 5 mil rupii, cca 10 tisic nasich Kc), muz muze mit az tri zeny, ale vzdy ta stavajici musi souhlasit s dalsim snatkem a taky muze neco "trhnout", usmlouvat (nove auto...).

Kazdy lekarsky zakrok je taky pekne "mastny" - plati se za vsechno, i kdyz mate pojisteni. Dokonce i za porod. Pokud ma zena rodit cisarskym rezem a nema na to (tento zakrok je hodne drahy), posle se domu a "ceka se na osud"...

Ve skolach se plati za vse. Dokonce i za lavici a zidli. Za knihy, sesity, pero. Taky na jedne vesnici na ostrove Lombok kazde dite umelo anglicky "give me a pen" (dej mi pero)!!

Zabije-li clovek jesterku (gekona), znamena to stesti. Jeho hlucny krik je krikem proti bohu. Stejne tak zabije-li clovek nedopatrenim psa, nic se nedeje, zabije-li kocku, musi si ji vzit domu a pomodlit se za ni, kocka je bozske zvire (tyto informace jsou z Lomboku, oblasti islamske).

Zatim jsem vycerpana...treba me jeste neco napadne (snad to neni dlouhy a vycerpavajici...).

Zdravi nezavisly indonesky informator Jana :))

Obhlidka mistniho zdravotnictvi

Jak uz se na mych cestach stava zvykem, zavitali jsme vcera zkontrolovat stav mistniho zdravotnictvi.
Tentokrat se nam o medicinsky zazitek postaral David, kteremu uz posledni dny na lodi nebylo uplne dobre. Prestoze porad rikal, ze to nic neni, nahnala jsem ho po navratu do Ubudu na mistni kliniku, kterou v pruvodci popisovali jako nejlepsi (a taky teda jedinou...). Jelikoz jsme nebrali antimalarika a zrovna je tu perioda vyskytu horecky Dengue, chteli jsme se hlavne rychle ujistit, ze mu neni nic z tohoto, i kdyz priznaky tomu nenapovidaly. A mame dobre zpravy - neni! Z krevnich testu, ktery jsme si vyzadali - doktor vypadal, ze krev odebira tak podruhe v zivote. nejsem si jista, kdo vypadal vystraseneji, jestli David nebo on :-) - vyplynulo, ze ma v zaludku nejakou bakterii z jidla. Dostal na ni antibiotika a po predepsanem klidovem rezimu uz je mu dneska mnohem lepe. Bohuzel si teda ted uz kvuli diete neuzije mistnich palivych a mastnych pokrmu, kterym stejne jako jediny neholdoval. Misto nich si dost casto objednal neco "evropskeho" jako spagety ci brambory s masem, takze je jasny, ze ty problemy muze mit jedine z vyhybani se asijskemu jidlu :-) Vsichni jsme totiz jinak jedli porad to same...
Podtrzeno a secteno se stav mistniho zdravotnictvi zda velmi uspokojivy. Prestoze vysetrovna vypadla jak postarsi nevybavena kancelar, na vysetreni jsme se dostali okamzite, doktorka mluvila vyborne anglicky, oba vysetrujici byli velice mili a vysledky krevnich testu jsme meli za par hodin i s pripravenymi leky popsanymi podrobnymi instrukcemi v anglictine. A to vsechno za ani ne 1500.- na nase Kc. No nekupte to!

No a tim se dostavam k informaci, ze nase skupinka se opet na chvili rozpadla. Marketa s Ondrejem nevydrzeli, vzdali se pohodli Ubudu a odcestovali na Javu na obhlidku sirneho krateru. My, zbytek, se k nim pridame zrejme az na Bromu, kde bude pro Davida dost pohodli pro dalsi povalovani a odpocivani.

Ahoj vsem, Kaca

Ozveny z sirych mori

Zdravime po navratu z nasi morske plavby!

Krasne vyhoupani, vykoupani a skrznaskrz prosoleni jsme se dnes opet dostali do naseho oblibeneho Ubudu, tak muzeme pekne zacerstva informovat, jak jsme se predchozi dny meli.

No bylo to proste super.

4 dny nicnedelani a pohupovani na lodi. Nebyla to sice tahle:

Ale i tak jsme si to poradne uzili. S mezinarodni 18ti clenou posadkou jsme se poznali pekne zblizka a uzili si taky konecne neco anglictiny (a pro me bohuzel i americtiny - ktery nerozumim!). Kazdy den jsme se nacpali cerstve ulovenou rybkou, kterou nam kapitan expresne vytahl z more, zabil, naporcoval a uvaril.

Vyhledu na more, z more a do more jsme si uzili vrchovate. Obcas jsme dokonce i vylezli na pevnou zem, ale to fakt jen minimalne :-)

Z novych podmorskych objevu bych zminila nekolik rodinek ryb "Nemo" schovanych v koralech - ted se musim opakovat - opravdu presne jak z toho filmu!, obrovskou sepii, ktera menila barvy podle koralu nad kteryma se pohybovala a rybky plavajici o 90 stupnu jinak, nez meli na prvni pohled stavena tela... Z pohledu na more nas asi nejvic prekvapily morske proudy, jejich sila a viditelnost a jak byly schopny s nasi lodkou zamavat.

No a nakonec doslo i na ty slibovane komodske draky, kvuli kterym se tahle lodni vyprava hlavne konala.

Co vam budu povidat. Po precteni odstavecku v pruvodci, kde popisovali, ze posledni smrtelny pripad napadeni cloveka varanem byl v roce 2001 a ten clovek i pres okamzity prevoz do nemocnice a intenzivni lecbu po 2 mesicich zemrel, jsme se od nich drzeli v uctive vzdalenosti. Maji totiz v tlame tolik bakterii, ze to skoli proste cokoliv, do ceho se zakousnou, drive ci pozdeji... Jsou to potvory priserny. Nastesti sli hlavne po sobe navzajem a nas si moc nevsimali.

A v cilove stanici nas dnes cekal pomerne adrenalinovy zazitek, ktery jsme si pripravili predbeznym nezakoupenim letenek zpet na Bali - kvuli podvodnym vyderacskym praktikam mistnich prekupniku sluzeb. Jo, jo, uz na ne doslo i tady, i kdyz jsou stale oproti jinym koutum sveta pomerne zanedbatelne. Ale nakonec to dobre dopadlo a po puldenim nervydrasajicim vnucovani se do vsech vyprodanych letadel se nam nakonec postupne podarilo zazracne sehnat dve mista zpet na Bali. I kdyz to chvili vypadalo, ze budu sedet letuskam na kline...

Jeste jedna poznamka na zaver: kterykoliv indonesan se umi kdykoliv (a to casto) na cloveka usmat takovym zpusobem, ze je mu hned vse odpusteno (pokud je teda vyjimecne co) a jeste byste mu snad radi priplatili :-)

Mistni usmevy jsou proste neodolatelne!

Zdravi Kaca morska

Gunung Rinjani

Drazi pratele,

dnes se vam ozyvame prozmenu my, skupina horolezcu. Napisu vam kratky uryvek z nasi strastiplne,vycerpavajici,pot-strikajici, ale nezapomenutelne cesty. Co vam budem povidat, vystup z 600 m.n.m. do vysky cca 3730 m.n.m. v teplote 30st. byl opravdu jen pro zdatne svalovce. Stravili jsme tam 3 dni, prvni den byl opravdu sileny, vystoupali jsme 2000m prevyseni, kde jsme ale byli odmeneni uchvatnym pohledem na krater, jezero a vrchol Gunung Rinjani. Nakonec misto pro stanovani nebylo nahore volne, tak jsme museli jeste sejit k jezeru (300m prevyseni). Po dosazeni jezera nas cekala vytouzena koupel a ryzove vino. Druhy den jsme stravili v sirnych pramenech a vystupem (700m prevyseni) do sedla pod vrcholem Rinjani. Dorazili jsme tam v poledne, takze po zbytek dne jsme si mohli uzivat hratky s mistnima opicema. Vystup byl napalnovan na vychod slunce, takze jsme meli vstavat ve 3h.rano. Ale celou noc silene foukalo, kazdou chvili jsme se probudili s plachtou nebo tyckou na obliceji (stan dosahoval kvalit Pavlova byvaleho stanu:) Bylo to zklamani, ale kvuli vichrici jsme nemohli na vrchol (i kdyz jsme tolik, tolik chteli :( Po navratu do civilizace jsme se rehabilitovali ve vesnici Tetebatu na jiznim upati sopky. Musim uznat, ze neco tak drsneho jsem jeste nikdy nezazila. Tri dni jsme nemohli chodit, ale stalo to fakt za to.

Ted uz jsme v Ubudu na Bali, kde jsme se setkali s nasimi morskymi vlky a pomalu budeme vyrazet na Javu.

Mejte se krasne a uz se na vas moc tesime

Marketa, Ondrej a Jana

P.S.1: Nasledujici P.S. at nectou zdatni horalove a protreli turiste

P.S.2: A ted jen drobne upresneni-pres nasi neochotu a urputne odmitani jsme byli donuceni podstoupit tuto vypravu all inclusive (guide, porters a 3x denne teply jidlo).

Sbohem Gili ostrovy

Po snobacke luxusni veceri na plazi s grilovanymi tygrimi krevetami pri svickach se novy prispevek tezko vymysli... Meli jsme se tu jak kralove (az na to horko pres den). Ale zitra zvedame kotvy, a to nejen obrazne.

Vyrazime na ctyrdenni plavbu lodi z Lomboku na Flores, cestou pres ostrovy Komodo, Rincu aj. a udajne jednu z nejkrasnejsich plazi sveta - Red Beach. Snad tam potkame ty manty. S karetami obrovskymi jsem uz jedna ruka/ploutev.

Zbytek nasi vypravy dnes snad podle planu dosahl vrcholu Rinjani, my od nich zadne zpravy nemame. Jiste vas o te nadhere budou brzo informovat sami. My s Davidem se na par dni odmlcime, z more se tezko pise. Tak nam drzte palce na ty manty a mejte se v Cechach fajn. Dneska jsme lezli na zapad slunce na kopec s vyhledem pres hrsticky spadanych cervenych listku ze stromu a vzpomeli si, ze doma uz bude asi za chvili podzim... Tomu se nam tady ani nechce verit :) Prave premyslime, jestli si vecer mame jeste zajit do kina. Bohuzel davaj jenom Mumii 3 :( Je tady na plazi jedna restaurace, kde je velikansky platno, na kterym kazdej vecer poustej 2 filmy v anglictine, ale co je vtipnejsiho, primo na plazi k ni maji takovy ty jejich krasny pristresky proti slunci, ale tady v kazdym po jedne TV, kde si clovek muze objednat vlastni film, ktery mu tam pusti :-))) Turisticky prumysl jako prase! Ale co se da delat... I tak je to tu krasny!

Dobrou, Kaca

Zadna tsunami!

Ahoj vsem,
pokud vas znervoznily zpravy, ktere se k nam dostaly dnes rano, o varovani pred tsunami /ted uz zrusenem/, tak vas timto chceme uklidnit. My jsme tu zadne zemetreseni, o kterem jsme se prave docetli na internetu, nezaznamenali. I varovani pred tsunami se k nam dostalo teprve pred par hodinami, a to z SMS z Cech. Takze jsme se lehce vystresli vydali hledat informace a zjistili, ze uz je tak rikajic po vsem a my muzeme pokracovat v nasich smelych planech.
Nase vyprava se dnes rano rozdelila na vysokohorske a podmorske kridlo. Muzete tipovat, ve ktere se kdo nachazi :)
Ja s Davidem se povezeme 4 dny na lodi smer Flores stopovat manty, zelvy a komodske draky. Teda pravdepodobne, jeste nemame nic zarizeneho, ale to snad nebude problem. Budeme informovat. Zatim jsme se pouze presunuli o ostruvek dal a ted se nachazime na Gili Trawanganu. A Ondrej, Marketa a Jana se vydali dobit vrchol sopky Rinjani.
Byvala by vetsina z nas rada podnikla obe tyto radovanky, ale uz nam na to nevychazi cas, takze nastala "sofiina" volba. Snad to rozdeleni nasi, jinak velmi kompaktni, skupinky ve zdravi vydrzime :)
Tak se mejte krasne, my se jdem zase ponorit do more.
Zdravi Kaca

Podvodni doplneni od Kaci

Ahoj vsem z vodniho raje!
Jen jsem chtela doplnit pro vasi lepsi predstavu. Asi jste vsichni videli animak Hleda se Nemo... Tak si ho zkuste predstavit v realu nazivo, se vsema tema potvurkama a jejich pohybama a barvama. Tak kdyz se tu ponorime do vody, tak se ocitneme uprostred tohohle filmu. Fakticky! Neuveritelna nadhera! A ty zelvy, co uz popisovala Jana... jak tresinka na dortu. Jsou velky jak pulka cloveka :-)
Tak mi si to zase jdeme chvili uzivat, slunicko pomalu polevuje, tak se odvazime vylezt ze stinu. Skoda, ze vam sem nemuzem nahrat nejaky podvodni fotky, ale ani nedigitalni Jany fotak nefunguje tak, jak by mel...

Pa K.

Gili Meno

Tak konecne po nekolika dnech pauzy pokracovani.

Po vycerpavajicim celodennim transportu (mel trvat 6 hodin, to jsme ovsem necekali, ze se tri hodiny budem otacet v pristavu na miste) jsme dorazili do cile (po ceste jsme mijeli zas jeden Monkey forrest, tentokrat vsak opice byly po celou cestu rozlezly podel cesty).

Rozkladame se na pidi ostrove Gili Meno, jednom ze tri malych ostrovu v blizkosti Lomboku. Gili Meno je prostredni, nejmensi, lidmi nejmin osidlen a nejdrazsi. Ma asi kilometr na dylku a pul kilometru na sirku, more je blankytne modry a slunce fakt zhne. Stacili jsme se vsichni kraaasne spalit. To vsak diky snorchlingu, kteremu jsme vsichni podlehli. Teda hlavne Kaca. Po prekonani desitek metru melcinky plne koralu a ruznych trav clovek spocine v raji. Vsude hejna ryb, ruznych korysu a - svete div se - objevili jsme i ZELVY!!! Obrovsky, byly tri a pasly se na koralech, obcas vystrcily cumec z vody. Honili jsme se za nimi jak sileni, ale vysledek stal za to. Parada!!!

Jinak je tu sucho, zadne atrakce:( Rozhodli jsme se pro ranni snorchling (po shlednuti vychodu slunce nad Gunung Rinjani - sopkou na Lomboku), ted se schovavame ve stinu a vyplavem zas az vecer.
No a pravdepodobne zitra nas ceka rozhodnuti - sopka nebo vodni vylet. Tak nam drzte palce.

Zdravime,
Jana, David, Kaca, Marketa, Ondrej

Vrak

Ahoj suchozemci!
Maj tu pomalej internet, takyze pisu pomaluc a vy radsi taky ctete pomalu, abyste nezahltili linku ;) Zrovna jsme na veceri v pristavu P...neco a hnedle vedle je internet, tak jsem si odskocil, abych vas zpravil, ze se mame porad paradne. I kdyz porce jidel maj porad maly, piva maj naopak velky (0,7 litru jedno) a i jinak je vsechno oukej (takze ne, nemusite si shanet novyho basaka:). Zitra rano se chystame na Gili ostrovy, takze nas ceka samy valeni se po plazich a v mori :)

Dnes a vcera jsme nase tela smocili v Pacifiku a snorchlovali jsme u vraku americky lodi, co se kdysi potopila kousek od plaze, ktera je cela cerna, neb lezi pod vulkanem. Vsude plavali krasny barevny ryby a bylo jich spousta - zluty, duhovy, sem tam morska jehla a sepie. Proste obrovsky akvarko :) Taky jsme proplouvali obrovskym hejnem tunaku, velkych nejmin jak clun (ok, kecam, ale pul metru mit mohli). Snad se nam podari ziskat i par fotek (moc nam to s tim podvodnim fotakem neslo). Zkratka, jak by napsala Kaca, uzasny a naaadherny ;)

Dnes zadny fotky nebudou, kvuli tomu pomalymu netu. Takze se vsici mejte zase nekdy!!!
David a spol.

Motor show

Zdravime z motoristickeho Bali,

vcerejsi den jsme snad byli jedini, kdo chodil pesky, a jelikoz jsme na dnesek planovali dlouhy vylet, tak jsme ho uskutecnili motoristicky.Auta se do stisnenych ulicek nevejdou a jsou drahy, tak jsme zapujcili Motorbiky :). Jeli jsme na sever kolem ryzovych teras k jezeru Danan Batur. Ve svisticim vetru jsme necejtili atak slunce a vratili jsme se totalne vysmahly a sfetovany smogem. Pro mistni podminky je to indealni prostredek. Pro ilustraci mistniho dopravniho provozu a okolni prirody pridavame video. Adaptace na mistni provoz byla jednoducha (jizda vlevo, prednost silnejsiho atd.)

P.S. Pro vsechny rodice, jeli jsme pomalu, opatrne a ohleduplne, meli jsme helmy, ochranne bryle.

Ahoj, zdravi Ondrej, David, Marketa, Kaca, Jana

Konecne na Bali

Ahoj vsem.
Zdravime ze srdce Bali - Ubudu, kam jsme se dostali po 33hod v letadlech + na letistich... Vydatne! Ale aspon, ze se nas kuwaitani snazili precpat jidlem k smrti prasknutim, tak to trochu utikalo.
Odmena je vice nez dostatecna.


Vubec nevim, jak to popsat. Neda se to ani vsechno vnimat, ani vyfotit, natoz vypravet. Proste je to snad nejhezci misto, jaky jsem kdy videla! Je to naaadhera!!! :) Rostliny vsude krasnejsi nez v botanicky zahrade, lidi stale usmevavi a neskutecne mili. Ani se mi tomu nechce verit a rikam si, ze se mi to asi jen zda. Ubud je vesnice plna umeleckych dilen, trhu, obchodu precpanych krasnym zbozim a nadhernych prirodnich zakouti. A okolo ryzova policka!

A to jsme jeste nestihli skoro nic videt... No fakt nevim, jak to napsat. Doufam, ze ostatni jsou aspon z poloviny tak nadseni, jako ja :) Je to pohadka!
Jo, a Davidovi se to cestovani libi! (pro vsechny, ktere tahle otazka napada) :)
Aby ne, mame se tu zatim jako v bavlnce (v ryzi...). Ani vedro tu neni, jenom normalni horko.
Tak sem snad radsi zkusime dat nejaky fotky, at si to mate sanci predstavit lip, nez z meho zmateneho prispevku...
Kaca (a David)