Bromo a dale

Ahoj vsem posilame tentokrat z Jogyakarty.
Davidovym marodenim jsme se oproti MaO zpozdili jen o 1 den, cimz jsme prisli o vtipne prihody ze sirneho dolu (posezeni si na policejni stanici, postani nad sirnym dolem, prvni slzy atd. - o tom se vam musi rozepsat sami). Zato jsme se s Janou pekne projely na kolech kolem Ubudu. Tedy, spise kola se ponosila na nasich zadech pri prochazce dzungli okolo Ubudu...

A po celodenni, dost ubijejici ceste autobusem jsme se dostali do Davidem zminovaneho prohnileho Probolinga pod Bromem. Ne, ze by to bylo opravdu tak hrozne, aby ho to opravnovalo k tak temnym projevum :-), ale moc prijemne misto to neni. Vsechny nastrahy mistnich nadhanecu jsme ale prohledli, penize tak usetrili a uz za tmy jsme se vsichni setkali na upati krateru, kde se tyci Bromo.

Tmy jsem vyuzila k tomu, abych se nepodivala do udoli a nechala se celou scenerii prekvapit az rano za svitani. Temhle vyhledum predchazel 1.5 hodinovy pesi vystup po budicku ve 3 hodiny!! v noci. Hlava se mi motala tak, ze jsem myslela, jestli nahodou nejsem zpatky na lodi... Ale vyplatilo se:

Sice jsme po tom namahavem osamocenem vystupu stanuli na betonove vyhlidkove plosine plne turistu, kteri se tam nechali vyvozit dzipama a chvilku nam trvalo, nez jsme se vzpamatovali a zdrhli na osamocene mistecko, kde jsme se mohli plne venovat foceni a foceni a foceni... ale nakonec jsme si to fakt uzili:

Ted se nachazime v Jogyakarte, ktere uz bohuzel kvuli Ramadanu a preplnenym spojum nebudeme moci prijit na chut. Byli jsme tu vlastne jen jeden den, kdy jsme byli bud tak strhani z nocniho presunu nebo tu je opravdu vedro k nevydrzeni, takze jsme ji ani moc neprosli. Dnes jsme se na chvili dostali do stareho mesta okolo kralovskeho palace. Tam to sice vypada zajimaveji, ale asi jsme cekali vic...

Kazdopadne, za chvilicku vyrazime na Borobudur, a od toho si take hodne slibujeme :-)
Jinak uz se nam zacina cesta povazlive kratit, ale snad jeste stihneme neco videt a zazit.
Kaca